Od střev k mozku a zpět, aneb Jak naše zdraví ovlivňuje vztah trávení a mysli (GUT-BRAIN OSA)

Mozek a trávicí systém spolu komunikují několika cestami. Pro trvalé zdraví je důležité pečovat o sebe nejen na fyzické, ale i na duševní úrovni.

V tomto článku bych vám ráda přiblížila, jak zdraví trávicího systému ovlivňuje nervová soustava, a naopak, jak je fungování mozku (myšlení, nálada a emoce) řízeno naším střevem. Pochopíte, proč je v zájmu udržení celkového zdraví, aby se pozitivní myšlení a umění snížit cíleně hladinu stresu v těle, stalo naším životním stylem.

Na hormonální úrovni je komunikace mozek-trávení zajištěna skrze produkci kortizolu (stres, metabolismus, imunita), melatoninu (regulace cirkadiánního rytmu, spánek) a dalších hormonů řídících například i pocity hladu a nasycenosti. Na chemicko-imunologické úrovni pak jde o produkci cytokinů buňkami imunitního systému ve střevě, které vysílají signály do mozku a plní mnoho rozličných funkcí.

Dlouhá léta jsem žila v přemíře stresu. Neuměla jsem se ho zbavit a vlastně mě ani nenapadlo, proč je to tak důležité (můj příběh si přečtěte zde). To časem vedlo jednak k panickým atakám, ale i k projevu několika nemocí, včetně těch autoimunitních. Nemoc, jako zkušenost, mě nakonec dovedla ke studiu a k porozumění fungování a propojenosti těla a mysli. Začala jsem se stresem vědomě pracovat.

Stres není jen takové moderní zaklínadlo, ale ovlivňuje trávení, imunitu, dlouhodobé nastavení mysli a třeba i kvalitu pokožky.

Určitě jste si sami v životě vyzkoušeli, že pokud jste nervózní, nebo vystresovaní, může vás pobolívat, nebo se vám dokonce zvedat, žaludek a často nemáte ani moc chuť k jídlu. Jen málokdo byl před maturitou, nebo třeba před složitějším zákrokem u zubaře, úplně v klidu.

Stres totiž působí zároveň na trávicí systém i na mozek. Obousměrná komunikace mezi trávicím systémem a mozkem se nazývá osa střevo-mozek (z anglického gut-brain axis). Jakékoliv problémy v tomto propojení mohou však bránit uzdravení vašeho těla i na jiných úrovních (často propojeno s pokožkou gut-brain-skin axis).

Celá trávicí soustava – jícen, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo, tračník a konečník – je protkána rozsáhlou sítí neuronů střevního nervového systému. Obsahuje dokonce více nervových buněk než například mícha. Tento nervový systém je zodpovědný za veškeré trávení, počínaje rozložením jídla v žaludku až po vstřebání živin a vylučování.

Trávicí soustava je řízena, jak jinak, než mozkem, který vysílá svoje rozkazy bloudivému nervu (nervus vagus). Ten inervuje většinu hrudní a břišní dutiny vč. trávicího traktu a kontroluje řadu funkcí v těle – počínaje srdečním rytmem, přes vylučování trávicích hormonů až po smršťování svalstva trávicí soustavy vč. střev (peristaltika).

Stres, úzkost a negativní emoce (strach, odpor, vina apod.) snižují aktivitu mozku a tím i aktivitu bloudivého nervu. To má poměrně dramatický vliv na celý trávicí systém. Snižuje se například produkce žaludeční kyseliny, enzymů slinivky a žluči a pohyblivost střev. Dochází k omezení průtoku krve střevy a jeho imunitní reakce. Proto, když jste opravdu ve stresu, většinou nemůžete moc jíst a trpíte buď průjmem, nebo naopak zácpou.

Pokud potlačení aktivity bloudivého nervu přetrvává, dochází k tzv. střevní dysbióze. To znamená, že ve střevě se mění postupně skladba skupin mikroorganismů (abnormální složení mikrobiomu). Často jsou přemnožené bakterie nebo kvasinky v tenkém střevě (Small intestinal bacterial overgrowth = syndrom SIBO). Časem si tak zaděláváte na poškození střevní stěny (syndrom propustného střeva) anebo trvalý střevní zánět.

Zajímavé na bloudivém nervu je i to, že 80 % jeho aktivity se děje pouze jednosměrně, tedy od střeva do mozku. A teď se dostáváme k jádru pudla, jak fungování střeva a složení jeho mikrobiomu ovlivňuje fungování naší mysli (náladu, emoce apod.). Mnoho látek, které vznikají ve střevě činností mikrobů, jsou totiž zároveň neurotransmitery a neuromodulátory (např.: noradrenalin, serotonin, dopamin, acetylcholin) a cytokiny.

Prozánětlivé cytokiny, pokud je jich ve střevě nadbytek, putují krví a přenáší informaci o zánětu každé buňce, dokonce i té mozkové. Zde aktivují další imunitní buňky. Zjednodušeně řečeno, signály zánětu, které se dostanou s krví do mozku pak opět snižují aktivitu bloudivého nervu a znemožňují vyléčení zánětu nejen střeva, ale celého těla. Vzniká tak začarovaný kruh.

Takže jak z toho ven?

Zkuste zároveň potěšit střevo i duši. Kromě úpravy stravy, což je základ pro zdravě fungující střevo (a bude o ní řeč i jinde), je třeba snížit míru stresu v životě. Přičemž nejde jen o to, že si čas od času uvědomíme, že jsme nervózní, nebo že se cíleně budete vyhýbat jakémukoliv stresu. To je v běžném životě takřka nemožné. Studujeme, pracujeme, zažíváme úskalí každodenního života. Každý z nás se někdy setká s protivným člověkem, něco se mu nepovede, je svědkem konfliktu, nehody, nebo pečuje o své nemocné blízké.

Vytvořte si však takový životní styl, přizpůsobený vám na míru, ve kterém ale nebude chybět:

• co nejpestřejší a kvalitní strava (bez průmyslově zpracovaných potravin) se zařazením kysaných výrobků (s převahou nemléčných) a vlákniny
• pohyb, podle chuti, ale pravidelně, nejlépe každý den (procházka do a z práce, schody místo výtahu, nošení tašek, popoběhnutí na autobus, úklid apod. a jakýkoliv sport podle chuti)
• pobyt v přírodě včetně pobytu o samotě, zcela cíleně jednou za čas, ale pravidelně, rozjímání v tichu
• úprava cirkadiánního rytmu (biorytmus spánek – bdění)
• obklopování se krásou (příroda, umění, hudba), tvoření něčeho krásného (zahrádka, ruční tvorba čehokoliv)
• trénujte pozitivní přístup k životu a vědomě se zbavujte stresu (sledování vlastních myšlenek, pozitivní afirmace, meditace, osobní rozvoj, cvičení, terapie) 
• smějte se (i když se vám nechce –  vydržte 30 vteřin s úsměvem, jóga smíchu apod.)
• zpívejte (i když to neumíte)
• zaměřte se v životě prakticky na přítomnost a prožívání přítomnosti (soustředění se na jednu činnost, sledování dechu, sledování chůze a jiné techniky), snažte se moc se nesnažit 🙂
• dechová cvičení, otužování, sauna
• pište si každý den, co vám udělalo radost, nebo kde jste přes den viděli krásu (i maličkosti)

Je to v zásadě jednoduché, žít v přítomnosti a s radostí.

Kéž se nám to všem daří

S láskou a pokorou

Karol ♥

Na motivy knihy Sarah Ballantyne, Ph.D., 2013, The Paleo Approach, Reverse autoimmune disease and heal your body, Victory Belt Publishing, 432s.