Jak mám líp zvládat stres?

Často od klientů slýchám: Zvládat stres, zvládat stres…, ale proč a jak? Stresuju se každý den. Někdy jsem celý den v pohodě, jindy je toho na mě prostě moc. Vždyť to je normální, no ne? Mají to tak všichni.

Několik let zpátky jsem takhle žila. Stres patřil ke každodenní rutině. Stresovala jsem se před návštěvou zubaře, stresovala mě neochotná prodavačka v obchodě a na arogantní způsob jednání u přepážky na úřadě jsem byla schopna myslet ještě dlouho poté.

Zkuste si sami uvědomit, jak dlouho v sobě držíte nepříjemná slova, která vám řekl někdo z vašich blízkých, nebo šéf v práci, či protivný soused ve frontě v obchodě. Už už si představujete, jak mu to příště nandáte?

A co vaše rána a večery? Vstáváte každý den z postele s představou, a jé, to zase bude den, a večer uléháte a přemítáte, co jste prožili, nebo co bude zítra?

Opravdu velkou míru stresu jsem zažívala během cestování, přednášení nebo na konferencích. Necítila jsem se dobře, pokud jsem měla jít prvně někam sama. Nesnášela jsem nová prostředí, neznámé lidi, seznamování. Na to, co mě čeká, jsem byla schopna myslet i týden dopředu a v inkriminovaný den nemohla jíst, anebo trávila ráno opakovaně na toaletě.

Ano, určitá míra stresu je pro tělo přirozená a prakticky nezbytná, protože nás chrání před nebezpečím v mnoha životních situacích, pomáhá nám se rychle rozhodovat, když je potřeba, a udržuje tělo a mysl ve střehu.

Cílem zvládnutí stresu tedy v žádném případě není ho odstranit z našich životů a ani to nejde.

Problém nastává, když stresové situace v sobě neúměrně dlouho držíme, nebo máme hranici odolnosti ke stresu postavenou příliš vysoko. Znamená, že nás rozhodí každá maličkost a dlouho o ní přemýšlíme.

V dlouhodobém důsledku si tak sami můžeme přivodit nemoc. Jak a proč, to jsme si přiblížili v jednom z předchozích článků.

To, jak stres člověk neúměrně dlouho a intenzivně dokáže prožívat, nás odlišuje od zvířat. Představte si, když antilopu nebo třeba zebru stíhá lev: stres a všechny následné fyziologické reakce v těle působí, aby vzala nohy na ramena a třeba se i zachránila. Když se jí to podaří, za chvíli se ale zase klidně pase opodál. Jako by žádný lev neexistoval. Dokážeme takto vše odložit i my, lidé?

Jak se tedy se stresem vypořádat, aby neničil naše zdraví? Aktivní zvládání stresu je každodenní výzva, ale není to žádná věda. Stejně, jako je široká škála různých stresových faktorů, tak podobně široká je i škála technik, které nám pomáhají se s následky stresových reakcí těla vypořádat.

CO MÍT NA PAMĚTI PRO AKTIVNÍ ZVLÁDÁNÍ STRESU

• JE V POŘÁDKU, KDYŽ NĚCO NĚKDY NEZVLÁDNU

A jé, co to je za první radu, už vás slyším, jak remcáte. Ale, když se nad tou větou zamyslíte, říká nám jen, že nejsme dokonalí. Děláme chyby a ty patří k životu. Je v pořádku někdy něco nezvládnout. Poučte se a zapomeňte. Odložte špatné zkušenosti. Nepitvejte je. Nechte minulost minulostí. Co se stalo, vaši přítomnost ani budoucnost nedefinuje. Něco jste v životě pokazili, nebo ztratili? Pak plačte, jeden den. Něco se vám povedlo? Pak slavte, také ten jeden den. A pak se posuňte dál. (Jay Shetty)

• JE V POŘÁDKU ŘÍCI SI O POMOC

• 30 s HLUBŠÍHO DÝCHÁNÍ (hluboký, co nejdelší nádech do břicha nosem, a výdech ústy)

Pokud cítítě, že vás něco rozčiluje, z něčeho máte obavy, nebo se vám rozbuší srdce a žaludek je na vodě, přejděte na několik hlubších nádechů. Opravdu i ta půlminuta změny dýchání zklidní tělo i mysl a sníží produkci stresových hormonů.

• NESEĎ DLOUHO !

Dlouhodobé sezení prokazatelně škodí. Možná musíš zrovna odnést něco do vedlejší kanceláře, dojít si na toaletu, uvařit si čaj, nebo nalít sklenici vody, projít se parkem, vyjít na terasu, dojít si na oběd, nebo jen popojít k oknu a zpět v kanceláři. Ne, neznamená to, že dobře nepracujete. Pokud máte sedavé zaměstnání, je zdravé se každou hodinu zvednout. Myslete na to. Podle výzkumů dlouhodobé sezení přispívá stresu.

• PRÁCI ZANECHTE V PRÁCI

Pokud už musíte pracovat doma, striktně si vymezte dobu, po kterou to budete činit a už se k práci nevracejte. Dopřejte i hlavě, aby na práci a na situace z pracoviště nemyslela. To se musíte naučit. Přestat na práci myslet je důležité. Vypněte služební telefon, pokud nemáte v zaměstnání povinnost být v pohotovosti. Nečtěte maily večer, raději si přivstaňte, pokud potřebujete plánovat dopředu, co vás daný den čeká.

• KOUTKY NAHORU !

Dokážete, i když vám není do smíchu, zvednout koutky úst do úsměvu? Pokud to dokážete alespoň minutu, vyplavují se automaticky hormony štěstí. Tělo nepozná, zda se usmíváte, protože je vám v dané situaci dobře, nebo se usmíváte jen na sílu. Zkuste, funguje to.

• ZAŘAĎTE DO ŽIVOTA AKTIVITY UVOLŇUJÍCÍ STRES

Ze zkušenosti vím, že většina lidí za aktivitu uvolňující stres, považuje automaticky sport, anebo spánek. Zařaďte ale pravidelně pobyt v přírodě. Propojte se s přírodou, i kdyby to mělo být jen v parku a na 15 minut. Buďte občas sami, a to i pokud máte rodinu a děti. Relaxujte u hudby, zpívejte, hrajte na hudební nástroj, meditujte, zkuste pozitivní afirmace, audionahrávky, tančete a skákejte o samotě, otužujte se, sprchujte se ráno studenou vodou, saunujte se. Jakákoliv z těchto aktivit, i pokud ji budete praktikovat jen několik minut denně, snižuje stres. Jak najít ideální aktivitu? Můžete se inspirovat i v e-booku.

• MALÉ ZMĚNY NESOU VELKÉ VÝSLEDKY

Častým argumentem klientů bývá: Ale na tohle všechno já nemám čas. Nikdo po vás nechce, abyste všeho nechali a odteď až do konce života byli supr vyklidnění. Ale, pokud si ráno a večer najdete 5-10 minut na meditaci (jen zavřít oči a dýchat a nechat vše jen plynout), během dne se zvednete několikrát v práci od stolu, cestu autobusem vyměníte za procházku, u vaření si poposkočíte a ve sprše si pořádně zazpíváte, prostě stanou-li se tyto maličké kotvy proti stresu součástí vašeho života, vaše odolnost vůči němu se mnohonásobně zvýší.

s pokorou Karol ♥