Mozek a trávicí systém spolu komunikují několika cestami. Pro trvalé zdraví je důležité pečovat o sebe nejen na fyzické, ale i na duševní úrovni.
V tomto článku bych vám ráda přiblížila, jak zdraví trávicího systému ovlivňuje nervová soustava, a naopak, jak je fungování mozku (myšlení, nálada a emoce) řízeno naším střevem. Pochopíte, proč je v zájmu udržení celkového zdraví, aby se pozitivní myšlení a umění snížit cíleně hladinu stresu v těle, stalo naším životním stylem.
Na hormonální úrovni je komunikace mozek-trávení zajištěna skrze produkci kortizolu (stres, metabolismus, imunita), melatoninu (regulace cirkadiánního rytmu, spánek) a dalších hormonů řídících například i pocity hladu a nasycenosti. Na chemicko-imunologické úrovni pak jde o produkci cytokinů buňkami imunitního systému ve střevě, které vysílají signály do mozku a plní mnoho rozličných funkcí.
Dlouhá léta jsem žila v přemíře stresu. Neuměla jsem se ho zbavit a vlastně mě ani nenapadlo, proč je to tak důležité (můj příběh si přečtěte zde). To časem vedlo jednak k panickým atakám, ale i k projevu několika nemocí, včetně těch autoimunitních. Nemoc, jako zkušenost, mě nakonec dovedla ke studiu a k porozumění fungování a propojenosti těla a mysli. Začala jsem se stresem vědomě pracovat.
Určitě jste si sami v životě vyzkoušeli, že pokud jste nervózní, nebo vystresovaní, může vás pobolívat, nebo se vám dokonce zvedat, žaludek a často nemáte ani moc chuť k jídlu. Jen málokdo byl před maturitou, nebo třeba před složitějším zákrokem u zubaře, úplně v klidu.
Stres totiž působí zároveň na trávicí systém i na mozek. Obousměrná komunikace mezi trávicím systémem a mozkem se nazývá osa střevo-mozek (z anglického gut-brain axis). Jakékoliv problémy v tomto propojení mohou však bránit uzdravení vašeho těla i na jiných úrovních (často propojeno s pokožkou gut-brain-skin axis).
Celá trávicí soustava – jícen, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo, tračník a konečník – je protkána rozsáhlou sítí neuronů střevního nervového systému. Obsahuje dokonce více nervových buněk než například mícha. Tento nervový systém je zodpovědný za veškeré trávení, počínaje rozložením jídla v žaludku až po vstřebání živin a vylučování.
Trávicí soustava je řízena, jak jinak, než mozkem, který vysílá svoje rozkazy bloudivému nervu (nervus vagus). Ten inervuje většinu hrudní a břišní dutiny vč. trávicího traktu a kontroluje řadu funkcí v těle – počínaje srdečním rytmem, přes vylučování trávicích hormonů až po smršťování svalstva trávicí soustavy vč. střev (peristaltika).
Stres, úzkost a negativní emoce (strach, odpor, vina apod.) snižují aktivitu mozku a tím i aktivitu bloudivého nervu. To má poměrně dramatický vliv na celý trávicí systém. Snižuje se například produkce žaludeční kyseliny, enzymů slinivky a žluči a pohyblivost střev. Dochází k omezení průtoku krve střevy a jeho imunitní reakce. Proto, když jste opravdu ve stresu, většinou nemůžete moc jíst a trpíte buď průjmem, nebo naopak zácpou.
Pokud potlačení aktivity bloudivého nervu přetrvává, dochází k tzv. střevní dysbióze. To znamená, že ve střevě se mění postupně skladba skupin mikroorganismů (abnormální složení mikrobiomu). Často jsou přemnožené bakterie nebo kvasinky v tenkém střevě (Small intestinal bacterial overgrowth = syndrom SIBO). Časem si tak zaděláváte na poškození střevní stěny (syndrom propustného střeva) anebo trvalý střevní zánět.
Zajímavé na bloudivém nervu je i to, že 80 % jeho aktivity se děje pouze jednosměrně, tedy od střeva do mozku. A teď se dostáváme k jádru pudla, jak fungování střeva a složení jeho mikrobiomu ovlivňuje fungování naší mysli (náladu, emoce apod.). Mnoho látek, které vznikají ve střevě činností mikrobů, jsou totiž zároveň neurotransmitery a neuromodulátory (např.: noradrenalin, serotonin, dopamin, acetylcholin) a cytokiny.
Prozánětlivé cytokiny, pokud je jich ve střevě nadbytek, putují krví a přenáší informaci o zánětu každé buňce, dokonce i té mozkové. Zde aktivují další imunitní buňky. Zjednodušeně řečeno, signály zánětu, které se dostanou s krví do mozku pak opět snižují aktivitu bloudivého nervu a znemožňují vyléčení zánětu nejen střeva, ale celého těla. Vzniká tak začarovaný kruh.
Zkuste zároveň potěšit střevo i duši. Kromě úpravy stravy, což je základ pro zdravě fungující střevo (a bude o ní řeč i jinde), je třeba snížit míru stresu v životě. Přičemž nejde jen o to, že si čas od času uvědomíme, že jsme nervózní, nebo že se cíleně budete vyhýbat jakémukoliv stresu. To je v běžném životě takřka nemožné. Studujeme, pracujeme, zažíváme úskalí každodenního života. Každý z nás se někdy setká s protivným člověkem, něco se mu nepovede, je svědkem konfliktu, nehody, nebo pečuje o své nemocné blízké.
Vytvořte si však takový životní styl, přizpůsobený vám na míru, ve kterém ale nebude chybět:
Na motivy knihy Sarah Ballantyne, Ph.D., 2013, The Paleo Approach, Reverse autoimmune disease and heal your body, Victory Belt Publishing, 432s.